Článek o výstavě pro Gladiris 142
Ve dnech 13. - 14.8. 2016 uspořádala rapotínská Základní organizace ČZS výstavu mečíků a ostatních květin léta v krásném sálu KKC v Rapotíně. V prostorném sálu dominovaly květy mečíků a působivá aranžmá, která bez diskuzí dala mnoho práce a úsilí vytvořit. Často jsem si říkal, jak je možné, že místní nadšenkyně a pěstitelky pod taktovkou paní Kocůrkové k takovým nápadům chodí. Květinová aranžmá v kombinaci s venkovskými a zemědělskými předměty dávné i nedávné minulosti dominovaly prostoru na pódiu, pod pódiem a celé boční straně sálu. Kromě mečíků bylo v sále vidět i několik lilií, jiřin, také různé odrůdy rajčat několika barev, na své si přišli i chovatelé a milovníci obrazů, taktéž gurmáni dávající přednost mysliveckým specialitám za lidové ceny a dobrému pivu.
Gladioly vystavovali tito pěstitelé: Jana Kristková, Miroslav Badal, Josef Chlebiš, Petr Mimránek, Stanislav Novotný, Lubomír Rýpar, Zdeněk Seidl, Petr Zagora a já. Nutno podotknout, že v sálu bylo k vidění několik opravdu kvalitních klasů a oko diváka bylo jistě trochu zmatené, protože mělo velice těžký výběr zvolit v anketě nejkrásnější klas výstavy. V těchto anketách dávají lidé většinou přednost zajímavým barevným kombinacím, často netradičním nebo výrazným barvám - stavba bez mezer, délka klasů a počty puků, navíc "růžová, krémová a světle levandulová nuda" je moc nezajímají. Což takhle se tedy pokusit šlechtit oblíbené barvy návštěvníků výstav ve vzorném výstavním dvojřadu?
Paní Kocůrkovou jsem byl pověřen výstavu vyhodnotit již v pátek večer, z důvodu nafotografování vítězných gladiol a vytvoření diplomů s jejich podobiznou, tedy v den její přípravy. Tento úkol je velmi složitý, i když člověk chce být objektivní, tak ví, že ráno v sobotu, kdy se mečíky přes noc "napijí", budou vypadat úplně jinak, než v pátek večer. Hodnotily se tři nejlepší ve čtyřech velikostních kategoriích, semenáče i kultivary dohromady - obě skupiny tedy měly rovné podmínky a pokud se měly semenáče umístit, musely prokázat opravdovou kvalitu v mnohem početnější konkurenci již pojmenovaných gladiol. Bylo nutné se oprostit od toho, že vystavuji i já, byť dovážím na každou výstavu kvalitní gladioly a raději se o nějaké umístění ošidit. Také bylo nutné umístit dojmy z nových semenáčů do pozadí a řídit se výstavními parametry. V každé třídě byl spíše přetlak dobrých gladiol, proto se umístily jen ty, které měly nejméně chyb, bohužel někteří pěstitelé tímto dostali několik umístění, na některé naopak nezbylo. Umístění se nemají udělovat za zásluhy nebo přátelství, ale za vystavenou kvalitu gladiol. Kvalitou nejvíce obsažené byly kategorie 300 a 400. Miniatury a opravdoví pětistovkoví obři se na výstavě vyskytovaly méně.
Vyhodnocení proběhlo následně:
kat.200
1.místo - Yes - Šmída Petr
2.místo - R 1199 (nyní Barunka)- Šmída Petr
3.místo - CSJ - 58 - Mimránek Petr
kat. 300
1 místo - PS 14/08 - Šmída Petr
2.místo - Dandy - Šmída Petr
3.místo - 1-0-76 Roman - Mimránek Petr
kat. 400
1.místo - R 1230 - Rýpar Lubomír
2.místo - Golden Fantasy - Šmída Petr
3.místo - Gladiris - Chlebiš Josef
kat. 500
1.místo - Clarence´s Choice - Rýpar Lubomír
2.místo - Paní Milena - Rýpar Lubomír
3.místo - R 1276 - Rýpar Lubomír
Co se týká jednotlivých expozic, tak mě zaujaly tyto kultivary nebo semenáče:
U Petra Zagory vynikala barevně pěkná Zita nebo dva klasy okaté Barborky. V pěkném dvouřadu byl v sobotu Dark Sea (25 puků), ten naopak trochu chyběl barevně jinak parádní překvetlé Malajce (19 puků). Líbivý byl i barevně povedený Hefaistos (24 puků) a barvou mě zaujal i tmavý semenáč Ing. Domského DO 290/19 (24 puků). Dlouhý klas výstavní Dominy (27 puků) byl určitě hezčí v neděli, protože v sobotu ukazoval pouze tři otevřené květy.
V expozici paní Jany Kristkové vynikal Jiří Václavík (23 puků), v dobrém dvouřadu, byť s ohnutou lodyhou, což je největší pěstitelský nešvar tohoto kultivaru. Taktéž Cheops (19 puků) se vyznačoval dobrou délkou klasu. Expozice byla ovšem hodně poznamenaná posátím třásněnky v květu, věřím tedy, že příště se zadaří lépe.
U Petra Mimránka mě zaujal oceněný červený semenáč pana Romana 1-0-76 (24 puků) s výborným voskem a stavbou bez mezer. O třetí místo v kategorii 300 si to rozdával s pěkným semenáčem Petra Mimránka CMO-4 (23 puků), který pochází ze Star Performeru. V sobotu bych asi hlasoval obráceně, protože se do rána pěkně "učesal" a dal bych přednost tomuto semenáči. Výborně postavený byl také mečík Marylin (27 puků) s levandulovými prašníky. Netradiční modrá barva byla představena u třech klasů kultivaru Akvatoria Leta, který se ovšem zdá být geneticky kraťasem. Další ruská odrůda, Šelkovyj Bant (21 puků), měla pěkný odstín levandulové s jemným šumrováním na jazýčku. Zaujala mě i výstavní klasika Aaralyn (21 puků) nebo krásně zbarvený překvetlý Assol. Vystavené čtyři klasy Madesonovy bílé miniatury Yes také určitě potěšily nejedno oko, včetně mého. Velice hezká byla i oceněná miniatura CSJ-58 (22 puků) v moc pěkném dvojřadu. Zaujal mě také Wowzer (16 puků), který pěstuji i já, byť je to u něj s množivostí na štíru, ale barvu má vskutku parádní. V expozici se mi líbila taktéž Beličkova klasika Timea (24 puků).
U Lubomíra Rýpara bylo vidět v expozici mnoho pěkných gladiol v celém spektru barev a výstavních parametrech. Milovníky exotů určitě nadchnul Hattrick s perfektní barvou a plisováním na okraji květů nebo tři dlouhé klasy kultivaru Pathos s líbivým stříkaným okem. Mezi semenáči byly vidět poprvé na výstavách novinky R 1275 (23 puků, dlouhý klas v perfektním dvojřadu a s atraktivní tmavou barvou) a oceněný čistě bílý R 1276 (22 puků) pocházející z OSB rovněž ve výborném dvojřadu bez chyb. Miniatury zastupoval barevně famózní hnědý Minicar nebo atraktivní okatý semenáč R 1199 (nyní Barunka), který se mi zdá ještě lepší, než Barborka. Tyto dvoustovky mají potenciál být nejlepšími ve svých třídách. Jeden z nejlepších klasů v expozici byl skvostný Clarence´s Choice (24 puků), opravdové výstavní monstrum s výtečnou stavbou, které se umístilo ve své kategorii na prvním místě. Se stejným nadšením jsem hleděl i na výborný lososový semenáč R 1230 (23 puků), který byl nejlepší naopak v kategorii 400. V kytici umístěný Star Performer (6 klasů) bodoval u diváků a milovníci "modráků" si přišli na své u společné vázy Chlemu a Purple Haze. Krásnými sytými barvami se vyznačovaly klasy Sunny Day nebo dlouhý Ginfizz (23 puků), stejně tak byl úžasný pohled na obří Paní Milenu, jednu z nejlepších introdukcí poslední doby s pěknou stavbou.
Stanislav Novotný vystavil tři kratší klasy barevně výborné Sunny Day, které mě zaujaly, pěkně "postavená" byla i Lady Jane (20 puků). Hezky se dívalo i na klas kultivaru Jantarnaja Baltika (20 puků). Klas Jarmily (27 puků) byl bohužel rozčíslý, ale svou délkou návštěvníky zaujal.
Zdeněk Seidl představil početně skromnou expozici, v níž byla nejlepší barevně povedená pixiola Olivia.
Miroslav Badal měl, bohužel, expozici neoznačenou jmény. V ní byly nejlepší kultivary Jiří Václavík (20 puků) a Procyon Exotic (19 puků), které se vyznačovaly pěknou stavbou.
Josef Chlebiš vystavil tři pěkné klasy Samby nebo líbivý klas Of Singular Beauty (21 puků). Ten byl v době hodnocení jen se čtyřmi květy, jinak by se umístil. Oceněný byl ovšem pěkně stavěný Gladiris (23 puků). Zaujal mě i barevně krásně červený semenáč Ivana Šarana S 51/11 (nyní Vulkán - 19 puků), k dokonalosti mu ovšem chyběla dobrá stavba.
V neposlední řadě jsem dovezl pěkné výstavní gladioly i já. V hnědém odstínu jsem představil divákům semenáč Jaroslava Koníčka s pracovním názvem Jiří Lukeštík, který čeká po dostatečném namnožení na introdukci. V hnědém odstínu doplňovala mou expozici i pěkně stavěná Jehněda, která u diváků poměrně zabodovala. Mezi miniaturami vyhrál krásný bílý Madesonův Yes (23 puků) v bezchybném dvojřadu a bodoval i semenáč Lubomíra Rýpara R 1199 (nyní Barunka - 28 puků). Ten je přesně na hranici 200 a 300 a bude úspěšný jak u diváků, tak i v odborném hodnocení. Pěkná pixiola byla i Frederickova Pink Lace v atraktivním růžovém barevném odstínu nebo tmavá klasika Black Pearls (22 puků). Poprvé se mi podařilo vystavit svůj semenáč PS 14/08 z brutové hlízy s úctyhodnými parametry (26 puků) a bezchybnou stavbou, který své třídě v pátek jednoznačně dominoval, nestačil na něj ani Dandy (22 puků), který považuji několik pěstitelských ročníků za jednu z nejlepších sort vůbec. V mé oblíbené žluté barvě jsem dovezl hezky stavěné kultivary Golden Fantasy (22 puků) a Gold Maker (20 puků). Dokonce bych si dovolil tvrdit, že jsem lepší klas Golden Fantasy, který se běžně na výstavách vyskytuje, ještě neviděl. Pěkným doplněním oranžového sortimentu se zdá být semenáč Ivana Šarana S 50/11 (nyní Orange Hero), jehož dva klasy se mi podařilo dovézt a měl by být pro sezónu 2017 již pojmenován. Od stejného šlechtitele jsem vystavil i barevně atraktivní Sunny Day, byť tato sorta dlouhé klasy nedělá nebo novinku Shaman, která geneticky tvoří skvělé dvojřady, ovšem nedostala do vínku divácky atraktivní barvu. V exotických barevných kombinacích jsem vystavil Kokkino (20 puků). Jedná se o dekoračku s krátkým klasem, ale mezi šumrovanými jednoznačně s nejlepším voskem a líbivou barvou. Dalším exotem byly dva vystavené klasy Pathosu, který hlavně v kytici umocňuje svou atraktivitu. Procyon Exotic (25 puků), ačkoliv šumrované mečíky nijak zvlášť nemiluji, patřil v expozici ke špičce a byl jednoznačně nejlepším klasem tohoto kultivaru, co jsem na výstavách kdy viděl. Z modrých gladiol jsem dovezl kultivar Eloise (24 puků), který má dobré výstavní parametry, ačkoliv spíše exotickou světlou barevnou kombinaci. Výstavní klasika Clarence´s Choice (25 puků) mi dorostla do špičkové délky, ale u Luboše Rýpara byl stavbou lepší. K nejdelším klasům na výstavě patřil i můj Star Performer (27 puků), který letos na zahradě zářil nebo dlouhý White Song (29 puků), kterému k dokonalosti chybí jen jeden důležitý prvek, a to delší stonek, protože po odříznutí klasu přicházíte vždy prakticky o celou rostlinu...
Ačkoliv se na výstavě vyskytlo ve dvou expozicích několik opravdu špičkových klasů, celkový dojem z výstav obecně, kterých jsem se kdy zúčastnil, vždy obecně kazí prezentace jednotlivých klasů na výstavních stolech. Klasy je nutno umístit ve váze rovně, na vázy nebo absenci fixačního materiálu se nesmíme vymlouvat - já si vždy vozím vlastní fixační materiál z montážní pěny. Taktéž celkový dojem hyzdí neodstraněné boční výhony jednotlivých klasů, i když pravidla NAGC toto aspoň u semenáčů povolují (pozn. autora - nepochopitelně). Naopak bod 15 hodnocení NAGC tyto neduhy umožňuje potrestat vysokou penalizací. Tento názor, se kterým se nemusíte ztotožnit si ponechme jako určité poselství pěstitelům do dalších výstav, protože jde hlavně o lidi, aby za svůj čas a investovanou cestu na výstavu, dostali to nejlepší. Ačkoliv se všichni bijeme v prsa, že patříme mezi světovou špičku, tak si spíše nalijme čistého vína a podívejme se na fotografie výstavních gladiol z Velké Británie nebo USA, kterých je veřejně na internetu dostatek...