Mezinárodní výstava mečíků v Rapotíně (2024
Ve dnech 10. a 11. srpna 2024 uspořádala rapotínská ZO ČZS výstavu mečíků a dalších květin léta opět v půvabně připraveném sálu KD Rapotín, která byla už jedenašedesátá v pořadí.
Tradičně ve velmi reprezentativním sále dominovaly květy mečíků, jiřin, lilií a po stranách krásná aranžmá místních šikovných členek, které opět vyplenily své zahrady a výpěstky použily ve svých kreacích, kterých bylo opět úctyhodné množství a skvěle tvořily atmosféru výstavy.
Součástí výstavy byla i prezentace včelařství, o které se postaral Bedřich Kreml. Papoušky a křepelky v jednom z rohů vystavil pan Jiří Rais, staré hračky na jedné straně paní Renata Kovaříková a na druhé straně malířka z Jeseníků paní Ivana Ševčíková. Své úlovky prezentovali i místní myslivci a rybáři. Mně samotnému se zalíbily mimo jiné dva největší vystavované obrazy. Pro jeden jsem se rozhodl hned během instalace výstavy a ke druhému mě při večerním popíjení opět skvělého Keprníka vyhecoval Zdeněk Krupka.
Před výstavou opět proběhla páteční aranžovací soutěž, kdy účastnice dostaly ke svým stolům stejný počet aranžovacích a dekoračních prvků a z nich měly za úkol vytvořit aranžmá. Hlasování diváků na výstavě určilo toto pořadí:
1. Marie Vlčková
2. Irena Černohousová
3. Irena Švestková
Rapotínská výstava vždy klade důraz na aranžmá jednotlivých výstavních exponátů a stolů. Rozmístění stolů je pokaždé originální a ozdobné, což je patrné při pohledu z patra. Mému oku vždy lahodí i krásně čisté bílé ubrusy na výstavních stolech s jemným poprachem konfet. Toto, v kombinaci s barvou květin, přidává celkovému dojmu z výstavy ještě větší dojem. Letošnímu osově souměrnému rozmístění stolů na výstavě byly inspirací motýlí křídla.
V Rapotíně se vždy cítíme skvěle. Pokaždé je zde cítit rodinná atmosféra, skromnost místních členek a skvělá organizace výstavy. Vše tradičně funguje, jak dobře promazané soukolí. Odpoledne si dáme na posilněnou chléb s vynikající tlačenkou, no a večer si všichni vystavovatelé pohromadě sednou v místním hostinci na pivku poblíž roztopené udírny, kde si můžeme vybrat to, na co máme zrovna chuť.
Letošního sobotního hodnocení se ujal tradičně Zdeněk Krupka, kterého doplnil Josef Chlebiš. Hodnotily se opět tři nejlepší mečíky ve čtyřech velikostních kategoriích, semenáče i kultivary dohromady. Ze všech klasů se také vyhodnotil nejlepší klas výstavy - Grand Champion.
Na výstavě se opět objevil solidní počet dobře stavěných klasů v kategoriích 200 - 400, takže bylo možné z nabídky vybrat ty nejlepší exponáty. Problémem je obvykle kategorie 500, protože pětistovky do této velikosti v roce 2024 špatně dorůstaly. Termín výstavy navíc u mě předpokládá v normálním roce plný květ gladiol, letošek díky teplým nocím vše uspíšil, a tak jsem dovezl klasy z období již výrazného odkvétání. No a podobné to bylo určitě i u ostatních tradičních vystavovatelů.
Vítězné exponáty se obecně vyznačovaly opět kvalitní stavbou, dobrou délkou klasu, pevným uchycením květů a nákvětem 40 - 50 % délky klasu, tak, jak se sluší a patří. Pozoroval jsem ovšem, že přes noc dostaly vystavené gladioly v horkém sále dost na frak a i během výstavy v něm bylo netradičně velké dusno. Řada hezky stavěných klasů tak vypadla z ranního hodnocení. Bohužel této skutečnosti napomohly letos velmi málo naplněné vázy s vodou. Chápu, že je to úmorné, ale vázy se musí prakticky naplnit, aby v nich byl sloupec vody a vzniklý větší tlak pomáhal v tropických teplotách rostlině lépe vodu sát a květy tak zůstaly déle svěží.
Výsledky hodnocení:
Kategorie 200
1.místo - Barunka - Šmída Petr
2.místo - Mirror of Souls - Šmída Petr
3.místo - Královna Viktorie - Zagora Petr
Kategorie 300
1 místo - Gostya iz Buduschego - Šmída Petr
2.místo - IŠ 35/17 - Zagora Petr
3.místo - Tigani Balos - Krupka Zdeněk
Kategorie 400
1.místo - PS 2324 - Šmída Petr
2.místo - Eloise - Šmída Petr
3.místo - Vanilka - Chlebiš Josef
Kategorie 500
1.místo - Patricia Ann - Šmída Petr
2.místo - Of Singular Beauty - Chlebiš Josef
3.místo - Clarence´s Choice - Šmída Petr
GRAND CHAMPION - Very Chic - Šmída Petr
První den výstavy jsem procházel stoly a sepisoval, co mě v jednotlivých expozicích zaujalo:
Místní členky, paní Burdová, Černohousová a Šebelová měly společnou expozici. Hezkým mečíkem byla oranžová Klasika (14 p.) nebo růžově bílá klasika Pink Lady (22 p.). Atraktivní byla i zelená kytice Green Star nebo Zamora (16 p.).
Josef Chlebiš dovezl hezký klas Vanilky (25 p.) nebo kultivaru Espero (22 p.). Nadprůměrnou oranžovou barvou se vyznačoval vystavený semenáč IŠ 29/14 (22 p.), neměl ovšem dobrou stavbu. Bílé barevné spektrum reprezentovaly v expozici mečíky Of Singular Beauty (23 p.) a White Lion (20 p.), oba dva bílé exponáty měly úroveň.
V Expozici Petra Zagory mě barevně zaujala růžově šumrovaná Ivonka (20 p.) nebo Dračí Krev šlechtitele Domského (22 p.). Pěkným voskem v květu se vyznačoval semenáč IŠ 35/17 (18 p.), který byl sice krátký, ale zaujal hlavně barvou. Dalšími nadprůměrnými klasy byly Agung (19 p.) a Zázvorová Čokoláda (17 p.).
V expozici Ing. Krupky dominovaly mečíky a lilie od Ing. Nejedla. Líbily se mi hlavně mečíky Pollux Exotic (15 p.), Červený Expres (16 p.), oranžové Zářivé Slunce (18 p.) nebo kytice Jiřího Václavíka a Tigani Balos. Krásnou hnědou barvou se vyznačoval kultivar Texas Girl (20 p.), kterou Zdeněk pravidelně vystavuje.
Zdeňka Engelová ukázala ve skromné expozici hezké dlouhé klasy, které byly ovšem málo rozkvetlé. To nemění nic na faktu, že pěstitelskou úrovní strčila do kapsy řadu letitých vystavovatelů z tradičních českých výstav. Hezké mečíky v expozici byly Rosey Pippin (18 p.), růžová Eminece, Paloma Blanca (17 p.) a žlutý Maxial (18 p.).
Já jsem do Rapotína dovezl více než 70 klasů gladiol a měl tak opět největší prostor v sálu. Odrůdově se letošní expozice velmi lišila proti té loňské. Zaujala výstavní klasika Samba (21 p.), Clarence´s Choice (25 p.), Patricia Ann (25 p.) a Robert S. (21 p.). Světlé odstíny reprezentovaly mečíky Moonlight Shadow (20 p.) nebo spolehlivá Barunka (20 p.). Několik klasů miniatury Dark Ride (23 - 25 p.) bylo sice špičkově stavěných, ovšem nevydržely přes noc výheň sálu. Vynikající byl šumrovaný semenáč PS 2324, kterým nahradím Jiřího Václavíka, protože dává rovné klasy. Syté a líbezné růžové odstíny reprezentovaly v expozici mečíky My Rose (22 p.), Lilisun (19 p.), Rose Parade (20 p.) nebo Mirror of Souls (19 p.). Exotické barevné kombinace reprezentoval semenáč PS 2211 (22 p.), což je opravdová divočina, Gostya Iz Buduschego (22 p.) nebo nově introdukovaný Challenger (20 p.). Hezké tmavé mečíky v expozici byly Elvira (20 p.) a semenáč PS 1919 (21 p.). Návštěvníky zaujal i matný odstín Imperialu (21 p.), červený Red Fury (24 p.) nebo oranžový Orange Hero (19 p.). Spolehlivým Železníkem (24 p.) nahrazuji Zázvorovou Čokoládu. Samostatnou kapitolou byl mečík Very Chic (29 p.), jeden z nejhodnotnějších Grand Championů, které se kdy objevily na výstavách starého kontinentu.
Polští přátelé Jacek Piechaczek a Grzegorz Sztymala dovezli opět jiřiny a já jsem velice rád, že jsem se s nimi opět po roce setkal. Nejvíce se mi od nich líbily tyto: Spartacus, Mingus Ida, Hapet Wow, Megan Dean, Black Jack, Hale Bopp, Yozora, Bradley Aaron, Bin Huston nebo Kenora Wow.
Návštěvníci výstavy si mohli opět nakoupit sazenice do svých zahrad od Zdeňka Krupky, koupit upomínkové a dekorační předměty nebo opět ochutnat speciality mysliveckého spolku Buková. Tam se ovšem s dlouhými frontami stále nic nemění, pro starší lidi je vystát si frontu velice úmorné. Odměněni jsou pak ovšem velkou a poctivou porcí, kterou mají někteří problém i zdolat.
Místní nadšenkyně si za kvalitně zorganizovanou výstavu mohou i v roce 2024 udělit jedničku s hvězdičkou. Úroveň i zázemí nemají chybu, výstavu vždy prolíná přátelská a férová atmosféra, kde si pořadatelé a vystavovatelé jeden druhého skutečně váží.