RAPOTÍN 2018 - po šestapadesáté
Ve dnech 11. - 12.8. 2018 uspořádala rapotínská Základní organizace ČZS již 56. ročník výstavy mečíků a ostatních květin léta v perfektně připraveném sálu KKC v Rapotíně. Letošním tématem výstavy a výzdoby bylo 100. výročí vzniku Československé republiky. V prostorném sálu opět dominovaly květy mečíků, lilií, jiřin nebo denivek a působivá a pestrá aranžmá. Místní nadšenkyně a pěstitelky opět vyplenily zahrady a své výpěstky, společně s vynikajícími nápady, použily na tvorbu aranžmá, které dominovaly prostoru na pódiu a obou stran sálu.
Letošní novinkou byla páteční aranžovací soutěž, kdy soutěžící aranžérky dostaly ke svým stolům stejný počet aranžovacích a dekoračních prvků a z nich měly za úkol vytvořit aranžmá dle vlastního výběru a porovnat tak své nápady a um s ostatními. Výsledek stál opravdu za to a bylo těžké vybrat ty nejlepší kompozice. Hlasování rozhodlo nakonec takto:
1. Zdeňka Engelová a Libuše Tučková
2. Květa Tomášková
3. Michaela Macková
Všechny soutěžní aranžmá byly na výstavě umístěny v prostoru pod pódiem a víkendoví návštěvníci je tak mohli vidět.
Rapotínská výstava vždy klade důraz na aranžmá jednotlivých výstavních exponátů. Rozmístění stolů je vždy originální a ozdobné, což je patrné hlavně při pohledu z patra. Mému oku vždy lahodí i krásně čisté bílé ubrusy na výstavních stolech. Toto, v kombinaci s barvou gladiol, přidává celkovému dojmu z výstavy ještě větší kouzlo.
Paní Kocůrkovou jsem byl pověřen výstavu vyhodnotit již v pátek večer, tedy v den její přípravy. Já jsem toto žezlo následně předal Ing. Krupkovi a byl jen zapisovatelem jeho verdiktů, resp. jsem občas řekl svůj názor, protože se domnívám, že mám pravidla NAGC nastudovaná velice dobře a jsem nekompromisní. Moc se nepolemizovalo a hodnocení bylo hotové poměrně rychle. I když člověk chce být objektivní, tak ví, že v sobotu ráno, kdy se mečíky přes noc "napijí", budou vypadat úplně jinak, než v pátek večer a nikdy výstavu nevyhodnotí oba dva dny stejně. Hodnotily se opět tři nejlepší mečíky ve čtyřech velikostních kategoriích, semenáče i kultivary dohromady - obě skupiny tedy měly rovné podmínky a pokud se měly semenáče umístit, musely prokázat opravdovou kvalitu. Ze všech klasů na výstavě se následně vyhodnotil nejlepší klas výstavy - Grand Champion.
Z důvodu objektivity hodnocení bych chtěl apelovat na pořadatele všech výstav, aby se klasy mečíků hodnotily vždy až v sobotu ráno, před zahájením výstavy. V den přípravy bývají klasy zdecimované přejezdem nebo umístěním v lednici a nerozvinou se do potřebných proporcí. Hodnocení má reflektovat skutečnost a realitu, což v den přípravy nelze. Ano, v den přípravy si může hodnotitel zapsat poznámky, protože vidí určitý rámec a definitivně pak určit pořadí až druhý den ráno...
Největší konkurence kvalitních výstavních klasů byla v kategoriích 300 a 400. V případě kategorie 200 bylo na výběr asi 5-6 opravdu pěkných pixiol v dobré barvě a stavbě. Často se v této kategorii miniatur stává, že dostávají ceny i mezerovité a špatně poskládané klasy. To je ovšem nepřípustné, platí pro ně stejná pravidla, jako pro ostatní gladioly. V kategorii 500 dostaly ocenění všechny tři klasy, které splňovaly toto velikostní kritérium, bylo potřeba pouze určit jejich pořadí. Nutno poznamenat, že valná většina klasů rozměry svých květů spadala do nižší velikostní kategorie (vliv extrémního pěstitelského ročníku), což bylo v hodnocení zohledněno.
Výsledky vyhodnocení:
Kategorie 200
1.místo - PS 1706 - Šmída Petr
2.místo - Barunka - Šmída Petr
3.místo - Assol - Šmída Petr
Kategorie 300
1 místo - Procyon Exotic - Šmída Petr
2.místo - T1 - 29/11 - Šmída Petr
3.místo - Ledopád - Rýpar Lubomír
Kategorie 400
1.místo - Paní Milena - Rýpar Lubomír
2.místo - Clarence´s Choice - Šmída Petr
3.místo - Lotta - Kristková Jana
Kategorie 500
1.místo - Of Singular Beauty - Šmída Petr
2.místo - Of Singular Beauty - Šmída Petr
3.místo - Superlativ - Rýpar Lubomír
GRAND CHAMPION - Of Singular Beauty - Šmída Petr
První den výstavy jsem si procházel stoly a sepisoval, co mě v expozicích zaujalo:
V expozici Josefa Chlebiše, který své květiny instaloval až první výstavní den ráno, byl velice pěkný klas jeho semenáče CH 1/4/17 (22 p.) v odstínu vínových tónů a s pěknou stavbou klasu. Excelentní oranžovou barvu se žlutým očkem měl i semenáč IŠ 74/14 (20 p.). Barevně podobný Remusu byl cv. Caballero (16 p.). V expozici byly rovněž viděny i některé jiřinky líbivých barev.
V expozici Ing. Krupky byl velmi pěkný, byť kratší, kultivar Huron Kisses nebo semenáč CKZ-3 (15 p.). Výstavní klasika, Pulchritude (20 p.), byla dobře stavěná a patřila k tomu nejlepšímu v expozici. Perfektní oranžově žlutou barvu měl mečík Zářivé Slunce. Návštěvníkům se také líbila Barborka (18 p.). Ing. Krupka doplnil svůj výstavní stůl denivkami a jiřinami, a také dovezl na výstavu lilie Ing. Pavla Nejedla, které dostaly stůl hned pod pódiem.
Lubomír Rýpar představil expozici, která doslova hrála všemi barvami celého spektra gladiol. Co si budeme povídat, Abraxas II (17 p.) je nejkrásnější "modrák" na trhu. Ta barva musí uchvátit každého návštěvníka. Ve světlejším odstínu modré barvy byl rovněž vystaven Rýznarův Modrý Program (16 p.). Milovníky exotických kombinací oslovily klasy Koketky a Vestálky v jedné váze. To jsou barvy, které se divákům prostě líbí. V sytých tmavých barevných vínových odstínech byl k vidění i Regent ve váze ve třech klasech. Jeho barva je excelentní. Hnědou barvu reprezentovaly kultivary Caravan (19 p.) a Minicar, který je také jeho potomek. Famózní sytou barvu snoubící hnědé, červené a oranžové nádechy má kultivar Peklo. V bílé barvě byl vystaven kultivar Ledopád (17 p.) a okatá pixiola Barunka, která byla v expozici několikrát. Lahodné růžové odstíny představoval americký kultivar My Rose (17 p.) nebo tři klasy Procyon Exotic. Další růžový kultivar, výstavní klasika Clarence´s Choice, se vyznačoval krásným bohatým nákvětem bez mezer. Jedinou opravdovou pětistovkou v expozici byl Superlativ (23. p), moc hezká Paní Milena (17 p.) dosahovala jen velikosti 400, to nic nemění na faktu, že se jednalo o nejlepší mečík v expozici. Co se týče okatých gladiol, nejvíce se mi líbil, ve velikosti miniatur, Star Performer nebo Okatá Parádnica (21 p.).
V expozici Miroslava Badala mě zaujaly dva klasy kultivaru Jiří Václavík nebo pěkná Barborka. Barevně výrazný Golden Fantasy byl představen v kytici, která působila velmi dekoračně. Americká klasika Pulchritude taktéž návštěvníky nezklamala.
V expozici Jany Kristkové bych doporučil věnovat více pozornosti správnému popisu kultivarů, dát si pozor na příznaky CMV v květech a BYMV na listech a nevozit na výstavy z poloviny zvadlé květiny. Nejlepší klas v expozici byla oceněná Lotta nebo Procyon Exotic (20 p.), který byl ovšem špatně stavěný.
Já jsem se opět snažil dovézt na výstavu co nejširší barevné spektrum a ukázat divákům, že výstavní odrůdy nejsou pouze bílé, a vybledlé krémové, lososové a růžové odstíny, kterých mají na svých zahradách dost. Požadavky na divácky atraktivní barvu splňují okáče Flame Eye (20 p.) nebo Coffee (20 p.), také nařasený oranžový Orange Hero, který byl vystaven v expozici 3x. Podobně pěknou barvu má i můj nový semenáč PS 1805 (17 p.) z křížení American Dream x Gold Fever. Jako bledulka proti němu vypadá Václavíkův semenáč T1 - 29/11, který nedostal do vínku pěknou sytou barvu. Dlouhé rovné klasy ovšem umí a je velmi vitální. Pěkný světle modrý mečík je Eloise (21 p.), který dává pravidelně dlouhé klasy. Z tmavého modrého odstínu byl vystaven Koníčkův Blue Effect (18 p.) ve špičkovém dvojřadu. Mezi bílými exceloval Of Singular Beauty (20-21 p.) nebo Barunka s očkem (19 p.). Semenáč PS 1403 (23 p.) letos v horké letní výhni exceloval, proto ho vracím zpátky do množení, i když by mohl mít sytější barvu. Další můj vínový mečík, semenáč PS 1706 (24 p.), má naopak pigmentu na rozdávání a diváky svou barvou zaujme. Pro své parametry dominoval kategorii 200. Pěkným nákvětem se vyznačovala na výstavách úspěšná paní Milena (19 p.), i když letos dorůstala jen do kategorie 400. Z růžovek byla vystavena Patricia Ann (20-22 p.), která drží svou ročníkovou stabilitu a mocný nákvět. Typický výstavní mečík Clarence´s Choice (21 p.) i letos potvrdil své kvality a byl velmi dobrý. Šumrovaný Procyon Exotic (24 p.) byl jedním z nejlepších mečíků na výstavě a diváky obdivován. V levadulovém odstínu exceloval Star Performer (22 p.), který je tradičně silný za horkého letního počasí, ten nikdy nezklame. Skvostem mezi mečíky se zdá být hnědý Domského semenáč 14-13, který dělá excelentní dlouhé výstavní klasy s perfektní barvou. Věřím, že bude co nevidět uveden. V zeleném odstínu s červeným očkem jsem vystavil kultivar Oriental Green (19 p.), který má sice moc povedenou stavbu a barevnou kombinaci, ale tragicky krátký stonek, pro který ho již definitivně vyřazuji z množení. Nádherná americká tmavě červená stovka, Cut Above (22 p.) excelovala nákvětem čtrnácti květů a příslibem do budoucna se zdá být i nadějná exotická kráska PS 1806 (23 p.) z křížení Pulchritude x Crazy Idea. Šaranův semenáč 55/11 (20 p.) byl nejlepším černým mečíkem výstavy, marně ovšem čekám na jeho introdukci.
Celou výstavu, svým osobitým projevem, hudebně doprovázel místní umělec Vojta Slavíček, který mi místy připomínal Micka Jaggera. Návštěvníci si mohli nakoupit sazenice do svých zahrad, prohlédnout si a vyfotit se s papoušky, koupit upomínkové a dekorační předměty nebo opět ochutnat myslivecké speciality. Abych jenom nechválil, tak k místní myslivecké gastronomii musím mít několik poznámek. Už jenom vystát si frontu na oběd je pro starší lidi úmorné, nechápu doposud, že nikoho nenapadlo zaplatit obsluhu a dopřát lidem určité pohodlí aspoň jako v restauračním zařízení čtvrté cenové skupiny. Objednávky neodsýpají, lidé, protože jídla jednoduše letos nejsou chutná, nedojídají. Věřím, že se nad stavem občerstvení někdo z místních myslivců zamyslí, protože celkový dojem z občerstvení byl jediným průšvihem jinak krásné výstavy.
V Rapotíně jsem se jedné z aranžérek ptal, které květiny se jí nejvíc líbí. Neváhala a odpověděla, že gladioly. Říkala, že když postaví vedle sebe pěkný klas mečíku a lodyhu lilie, tak mečík ji připomíná ušlechtilého koně mustanga vedle kozy. Já bych to sice takhle nevyslovil, ale je na tom mnoho pravdy. Mečíky na výstavě zářily všemi barvami, působily vesele, vnášely teplo do duše, kdežto vystavené lilie působily chladně, a když jsem procházel okolo nich, byl jsem smutný a připadal jsem si jak ve smuteční síni mezi květinami mdlých barev žadonících o masivní příděl pigmentu, který by je aspoň trochu rozveselil. Úplně opačně působily jiřiny, které jsou hravé a dovedou vnést do nitra pozitivní dojmy. No a denivky na výstavách? Když mi aranžérka povídala o mustangovi a koze, zajímalo by mě, jakým příměrem by vedle výstavního mečíku označila právě denivku ve váze? Asi se budu muset příště zeptat...
Když jsem se připravoval na výstavu, měl jsem obavy, jestli se velký sál podaří zaplnit. Klimatické podmínky byly letos extrémní, žádný déšť, pobyt na slunci bych přirovnal ke kremaci. Společným úsilím všech pořádajících lidí a pěstitelů se to nakonec povedlo a výstavu lze opět hodnotit velmi pozitivně a diváci určitě odcházeli spokojení.