Virózy nabývají na významu (Gladiris 139)
Ačkoliv gladioly nepěstuji dlouho, i za své tři pěstitelské periody jsem vypozoroval několik negativních aspektů, které práci pěstitele ztěžují. Nejhorší z nich není třásněnka nebo houbové choroby, jak se často uvádí, ale virózy. Myslím si, že se pěstitelsky podceňují a také jsou na ně rozdílné názory mezi samotnými pěstiteli, včetně různého pěstitelského přístupu k nim. V praxi to znamená, že si pěstitelé na tuto problematiku nemohou vytvořit jasný názor, který často vede k nezdarům, což je běžně pozorovatelné, bohužel, i na výstavních stolech. Místo vysvětlování pojmů je důležité problematiku viróz spíše pochopit selským rozumem, než encyklopedicky, i když chápu, že obecně je virologie složitější, než problematiky houbových chorob nebo hmyzích škůdců, které jsou v praxi mnohem snáze řešitelné.
Pro pěstitelskou praxi je nejprve důležité projevy viróz bezpečně poznat. Běžně se vyskytující viry CMV a BYMV se projevují různě:
Cucumber mosaic virus (CMV, virová mozaika okurky) napadá více než 1000 druhů (je silně adaptabilní a vytváří své specifické kmeny) zeleniny a okrasných rostlin. Praktické projevy tohoto viru spatříme na květech gladiol ve formě ostře ohraničených kapkovitých útvarů, které se velmi liší od stříbřitých mechanických skvrnek od bodavě savého ústního ústrojí třásněnek (třásněnky mají asymetrické bodavě savé ústní ústrojí - vypouštěcí kanálek je degenerován). Tyto kapkovité symptomy mají u světlých kultivarů jasnou bílou barvu, u tmavých kultivarů mají fialovou až namodralou barvu (zde naopak vyniknou stříbřité symptomy napadení třásněnkou). Důležitým rozpoznávacím znakem je i jejich pravidelný výskyt na všech rozkvetlých květech, nestává se tedy, že by spodní květ měl větší četnost symptomů, než květy, co vykvétají později. Viděl jsem desítky napadených klasů CMV, ale nevšiml jsem si, že by měl tento virus vliv na velikost květů gladiol a jejich stavbu nebo na velikost zelené části rostliny.
Bean yellow mosaic virus (BYMV, virus žluté mozaiky fazolu) se vyznačuje na zelené části rostliny typickou světlou mozaikou (mramorováním). Infikované rostliny mají tak ostré hranice mezi světlými (světle krémová až světle zelená barva) symptomy a tmavou částí listů. Tento virus nenapadá květy, ale, na rozdíl od CMV, vykazuje projevy (poruchy) růstové, což v praxi vede k zakrnělosti listové plochy, zkracování klasu, nekróze listové plochy nebo dokonce k zasychání špičky klasu. Jsem hluboce přesvědčen, že svou roli negativně hraje i ve stavbě klasu - napadené gladioly mají často rozházenou a špatnou stavbu. Pokročilé stádium napadení touto virózou vede k efektu zduřování pletiv a extrémním deformacím zelených částí rostliny, včetně varhánkovitosti listové plochy doprovázené listovou nekrózou.
Samostatným fenoménem jsou směsné virové infekce, kdy dochází k napadení rostliny několika viry najednou. Projevy se tedy vyskytují na všech částech rostlin a dochází k synergismu působení jednotlivých virů. Toto jsem např. pozoroval u cv. Royal Spire z velké hlízy v roce 2013 - vykazoval všechny popsané symptomy BYMV i CMV, měl 20 puků, klas dlouhý 25 cm, velikost květů 100, které ani nebyly schopné zakrýt klasové vřeteno. Byl to opravdu nepěkný pohled.
Praktickou problematiku virových onemocnění a svůj přístup k nim, bych přirovnal k stavbě rodinného domu, který je nutné poctivě stavět od základů (odolné odrůdy, zdravé hlízy, selekce během vegetace). V době postavené hrubé stavby (analogie projevu viróz na zelených částech rostliny) již se špatným základem nelze nic udělat, stejně tak i v době kvetení (symptomy CMV na květech), kdy je pomyslný domek dostavěn. Základy stavby domu i základy na počátku vegetace gladiol (zdravé hlízy z předchozí vegetace) musí být stoprocentní. My, pěstitelé, to máme ovšem mnohem jednodušší, než ti, co staví domy. Naše dosavadní chyby jdou napravit - svým přístupem jsme schopni pomyslné pěstitelské základy změnit, musíme "pouze" chtít je změnit a přiznat si, že něco děláme špatně (právě ona sebereflexe může být kardinální problém).
Pokud nám tedy virózy činí velké problémy, nemůžeme se, obrazně, hnout z místa, je bezpodmínečně nutné změnit přístup v jejich vnímání a být nekompromisní. Je hlavně na nás, jestli svým přístupem umožníme virózám dosáhnout takové hladiny, aby se symptomaticky projevily nebo neprojevily. Je potřeba pochopit, že tu virózy byly, jsou a budou a je potřeba jim předcházet a nemocné rostliny, bez jakéhokoliv polemizování, likvidovat. Ačkoliv nic není stoprocentní a každý rok je část rostlin nutné selektovat, upozornil bych na některé body, které je opravdu nutné dodržovat:
1.) Základem je genetická odolnost kultivaru nebo semenáče. Pěstujme a šlechtěme jen ty odolné, vitální, naopak ty problematické nekompromisně vyřazujme. Neberme v potaz subjektivní vzácnost konkrétního kultivaru nebo semenáče, naopak, reálně nejvzácnější kultivary jsou ty odolné a dobře pěstovatelné.
2.) Vyřazujme všechny rostliny vykazující symptomy napadení a vůbec je nemnožme a nerozšiřujme mezi ostatní pěstitele. Navíc, likvidace jedné virózní rostliny je mnohem snazší, než pracná následná likvidace celého potomstva z jejího brutu.
3.) V rámci kultivaru pozitivně vybírejme a označujme jen nejvitálnější jedince s nejlepšími parametry a z nich odebírejme jen ten největší a nejzralejší brut. Soustřeďme se pouze na opravdovou kvalitu a nesnažme se, za každou cenu, množit všechen brut.
4.) Snažme se gladiolám připravit co nejlepší pěstitelské podmínky - organicky vyhnojená půda v staré půdní síle, vápnění, harmonická výživa průmyslovými hnojivy, pravidelná zálivka, kypření během vegetace, atd. Často totiž o projevu viróz rozhodují tyto faktory, které můžeme ovlivňovat. Čím lepší pěstitelské podmínky rostlina má, tím lépe svými fyziologickými mechanismy s virózami bojuje.
5.) Z negativních projevů viróz vytvořme zdánlivé pozitivum a naučme se s nimi žít. Napadením jsme přeci informováni, zda pěstujeme mečíky dobře/špatně ve vhodných/nevhodných podmínkách (naprosto zdravý porost nebo porost abnormálně napadený). Taktéž díky napadení dostaneme informaci, zda je kultivar/semenáč odolný či neodolný (v rámci zdravého porostu ojedinělé nemocné rostliny jednoho kultivaru a naopak).
Virózy byly na zemi dříve než člověk a ačkoliv jsou to primitivní organismy, člověk se doposud nenaučil je přechytračit. Nebojujme tedy s větrnými mlýny a respektujme jejich existenci, rostlinné viry doprovází floru od pradávna a není mechanismu, jak je z planety úplně vymýtit. Pěstitelským přístupem, který jsem nastínil, ovšem můžeme docílit stavu, kdy naše gladioly budou mít, ve vztahu k virózám, navrch. Pomožme jim tedy, jistě se nám za to gladioly dobře odvděčí. Nejsme to spíše my, pěstitelé, kdo jim škodí mnohonásobně víc, než rostlinné viry?